To je ta hranice

Greenhorns

BNěkdy si namlouvám,Dmže vůbec nestárnu,
když ze zad Gm dolů dám svou vetchou Cmusárnu
pak přijde Bpo špičkách ta chvíle Dm bytelná
u nohou Gmzabublá mi říčka CmKřemelná
a zas mám D#jehličí v podrážkách Fpohorků
nad sebou D#kočičí mám hřbety Fpahorků.
R:To je ta D#hranice,co vedla BŠumavou,
Staňkovským Cmrybníkem i řekou GmMoravou.
Toje ta D#hranice,neklidných Bvečerů
s padáčkydmi Cmsvětlic a smrtících Gmvýstřelů,
kde šance Bna úspěch nestála za Fgrešli,
kde chybí D#pomníčky těm,kteří Fneprošli.
Žije až v Portlandu,paní,co ve vlaku
práškama uspala děti a v ruksaku
je nesla přes čáru,smrti a života,
kde šťatná hvězda jen mlhavě blikotá,
kde tuhnou sanice a tělo od trávy,
kde srdce v panice bubnuje do hlavy.
R:To je ten okamžik,kdy se čas zastaví,
jak vojín Barteček ve vlnách Moravy.
Když vítr zafičí shrnuju rukávy,
dál stezka v jehličí příběhy vypráví.
Na téhle hranici už vládne klid a mír
já držím v pravici ostnatej suvenýr.
Někdy si namlouvám,že vůbec nestárnu,
když ze zad dolů dám svou vetchou usárnu
pak se přiblíží ta chvíle bytelná
měsíc sem nahlíží,zvědavá lucerna.
Dám ruce pod hlavu a hlavu na ranec,
tak tudy odcházel Zdeněk,můj bratranec.
Je na Západ cesta dlouhá...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:19:26.105+00:00
Výsledky hledání: